Kamarád-atlet mi kdysi říkal, že osmistovka je nejdelší sprint. Dlouho jsem to bral prostě jako fakt a nebyl ani důvod s jeho výrokem polemizovat. Vycházíme-li z předpokladu, že sprint je běh při kterém běžíte na maximum, to znamená tak rychle, že už nemůžete více přidávat, byla sobotní Křížová desítka od třetího kilometru sprint.
Za Tri Club jsme se na start postavili tři Aleš, Jonáš a já. Nutno dodat že Aleš s Jonášem přijeli v rámci tréninku na Krušnomana na kolech. Pořadatelé dokázali i při poměrně vysokém počtu závodník (300) vytvořit příjemnou až rodinou atmosféru. Snad jim k tomu i dopomohl i fakt, že všechna auta zůstala zaparkována daleko od startu a díky tomu jsme byli ušetřeni před i po závodové kalamitní situaci.
Závod sám byl, jak jsem výše naznačoval poměrně rychlý. Z našich doběhl první Jonáš na výborném celkovém 14. místě v čase 38.08, na dvaačtyřicátém místě jsem doběhl já s cílovým časem 42.17 a Aleš, který se šel jen lehce rozběhnout před nedělní časovkou v pohodě doklusal na 126. místě s časem 48.04.
Honza Hoder