Jsou závody, které když odběhnete, tak si v lepším případě řeknete „ok, mám to za sebou“, jindy máte takové to šimrání, že to bylo fajn a někdy se třeba vrátíte, no a pak jsou tu závody jako jesenický maraton. Je to závod, na kterém byste negativa hledali jen velice těžko. Organizace je perfektní, zázemí skvělé jak v cíli, tak na startu, z prostoru cíle vás odvezou pořadatelské autobusy s časovou rezervou na start do Červenohorského sedla, kde závod startuje, a občerstvovací stanice? Ty přetékají mlékem a strdím . Je to však trasa, co dělá Jesenický půlmaraton tak výjimečným. Scenérie hřebenu Jeseníků s výhledy do širokého kraje je bezpochyby tím, co každý rok láká na Jesenický maraton více a více závodníků.
Letos jsme postavili silný tým kolem Lenky, která měla běžeckou formu jak hrom, sekundovat jí měl Jonáš a zezadu vše jistit Honza, za zmínku ještě stojí účast Lukáše a Honzy ze spřáteleného HOVRCHu. Z Červenohorského sedla se vybíhá jak jinak než do kopce směr Švýcárna, kde byla také první bohatě zásobená občerstvovačka, ze které se pokračovalo mírným sklonem po kdysi asfaltové cestě pod Praděd s tím, že maratonci si vyběhli až nahoru. Následuje slalom mezi turisty po široké cestě až k Ovčárně a opět vítané občerstvení a hurá na Petrovy kameny. Za nastoupaných asi 150 výškových metrů jsou následně běžci odměněni nádhernými výhledy během osmikilometrového běhu po hřebeni. U Jelení studánky je ještě rychlé občerstvení a pak opatrně dolů. A že opatrnosti je zapotřebí a každý krok je třeba vážit, se letos přesvědčila Lenka, která si v honu na lišku, pardon bednu, vymkla kotník. Lenka je žena ukovaná z ocele, resp. z karbonu, a na zemi se nezdržela déle, než bylo nezbytně nutné a bez prodlení se vydala stíhat uběhnuvší soupeřky. Na udivené výkřiky soupeřů i fanoušků „vždyť krvácíte“ odpovídala s klidem „nemám čas krvácet“, a s grácií si doběhla mezi ženami pro nádherné páté místo (z přibližně 150 žen!) v krásném čase kolem dvou hodin. Jonáš doběhl v podobném čase a přidal k tomu 25. místo v kategorii v nabité konkurenci. Honza to jistil zezadu a doběhl si pro celkové 160. místo ze 415 závodníků.
Je jisté, že bude-li sloužit zdraví, tak se za rok opět postavíme na start ve stejné, nebo i silnější sestavě, protože Jesenický 1/2 maraton je závod, na který se všichni rádi vrací.