Cus závoďáci,
dnes se konal MTB závod DP v Kounově. Krásné počasí však nepřilákalo víc než cca 40 závodníků, což je zrovna u této trati velká škoda. 
Jelikož jsem byl dost pracovně vytížený, tak jsem na start závodu nedorazil v optimální pohodě. Hned po startovním pokynu jsem vystřelil vpřed. Po párset metrech však zvolené tempo bylo nad možnosti a nedokázal jsem udržet tempo nejlepších. Věděl jsem, že v mojí kategorii jedeme čtyři a momentálně jsem jezdil na druhém fleku, tak jsem zvolil udržovací tempo. První dva okruhy byly tragické, nejelo to do kopce v technice byly taky rezervy. Třetí kolo už bylo lepší, ale stejně bída. Ve čtvtém kole však nastal zlom. Po defektu předního pláště jsem se snažil zrychlit přesun na start tím, že jsem sjížděl kamenitý sjezdík, kousek před jeho koncem jsem však hodil tlamu. Po sebrání sebe a kola ze země jsem začal počítat škody a šrámy. Pravá ruka to odnesla fest, roztržený loket, sedřená dlaň, rozražený prst. Krev mi z ruky crčela proudem. Rozhodl jsem se pokračovat, přeci jenom druhý flak je fruhý flek, ikdyž jezdíme pro zábavu, tak body jsou body Běžel jsem tedy k cíli, skoro třetinu okruhu.
Začali mě předjíždět závodníci z kategorie Masters a Veteráni, ale třetí v pořadí kategorie Muži nikde. Dojel mě až v nájezdu do pátého kola, které jsem již absolvoval na půjčeném kole. Pátý okruh byl utrpením, síly došly při běhu, teď už jsem jel jen hlavou. Chtěl jsem druhej flek urvat za každou cenu. V průběhu prvních okruhů jsem si říkal, že s dnešním výkonem by bylo druhé místo ostuda, nezasloužil bych si ho, ale po běžecké vložce jsem ho chtěl. V posledním, pátém kole jsem se obstojně držel práve druhého závodníka, ale při náhezdu do techniky jsem svěsil nohy a celý od krve si dojel pro třetí místo. Nemohl jsem pevně držet řidítka a než se zmrzačit…
Co se výkonu týká, nebylo to nic moc, v Mělčanech to bylo jiný kafe. Dnes jsem ale vyhrál hlavou, nezlomil jsem se, ale pokračoval dál.
Musím moc poděkovat Lucce Dvořákové, která mě v cíli ošetřovala a ostatním za podporu a pomoc. Po dojetí jsem byl naštvanej na celej svět, zklamanej, ale už jsem v pohodě. 
Naštestí jsem z pádu vyvázl jsem s odřeninami a jedním stehem. Bohužel takové štěstí neměl čtrnáctiletý závodník, jterý si zlomil zápěstí.
Dále musím poděkovat pořadatelům, suprová trať a suprová atmosféra.
Díky kluci.
Už se těším, až se znovu postavím na start dalšího závodu.
Hezkou neděli a čágos.
— 
(– cítí se rozlámaně)
