Ahojte Tri Clubáci,
dne se konal 4. závod Dobrušského poháru, tentokrát v Mělčanech. Tento závod jsem si hned na začátku sezony zaškrutnul jako jeden z vrcholů. Mělčany jsou místem, kde pravidelně trénuji, znám tam snad každý kořen, najeté ideální stopy. Chtěl jsem proto zajet nějaký pořádný výsledek.
Při rozjíždění jsem “chytil” defekt, najel jsem příliš rychle do díry a přední kolo upustilo tlak. Trochu mne to vyvedlo z míry, protože jsem nevěděl, jestli to na místě opravím, ale podařilo se a já se mohl v klidu postavit na start. 
Po odstartování závodu jsem se hned natlačil dopředu, musel jsem, protože vím, jak je zrádný první kopec.
Průběh prvního kola bych popsal slovy totální šrot a možná i víc. Pohyboval jsem se na 10. místě (dle hlášení fandů na trati) hned za Martinem Katerou. Při nájezdu do druhého kola se mi uvolnilo startovní číslo, které mi později připravilo krušné, leč úsměvné zážitky. Na začátku druhého kola mi plandalo pouze na jednom drátku na řidítkách a já čekal, kdy se urve úplně. To se stalo na rovině v plné rychlosti stíhajíc Martina. Musel jsem zastavit a sebrat nezbedné číslo. To už se na mě dotahovali chrti v čele s Jirkou Dvořákem a já věděl, že je zle. S číslem střídavě v zubech a v ruce jsem pokračoval. Jirka s ješte jedním závodníkem z Cyklo Vape, mne dojeli u fotbalového stadionu a pro mě začala další výzva-ujet jim a znovu stíhat Martina Kateru. V prudkém kopci v nájezdu do třetího okruhu jsem ujel Jirkovi a pokračoval se mnou borec z Cyklo Vape. Pokračovalo se mnou i číslo, které jsem držel zuby nehty v zubech. V nájezdu do čtvrtého, posledního kola jsem číslo na výzvu pořadatelů zahodil a jel pronásledovat Martina, který už byl zase na dohled. Ve stoupání jsem urval i druhého závodníka a dojel i Martina Kateru. V závěrečném sjezdu jsem se rozhodl už nebláznit a hlavně dojet do cíle živ a zdráv, proto mi Martin ve sjezdu cuknul, ale nijak zvlášť mi to nevadilo.
Věděl jsem, že jsem zajel super závod, ale to, že při vyhlašování prvních tří zazní i moje jméno, jsem opravdu nečekal. Počítal jsem tak se čtvrtým (nějak jsem si ho vsugeroval 
) flekem, ale konečné třetí místo v kategorii mužů je fantazie.
Musím poděkovat všem, kteří se podíleli na přípravě závodu. Bylo to super. 
Tomáš Dražan
