Abychom se nenudili před nedělní Prázovkou, vyrazili jsem dnes časně ráno na Podkrkonošský maraton do Lázní Bělohrad. Tenhle parádní podnik vyhledává každým rokem více a více lidí a tak nebylo překvapením, že se dohromady na krátké a dlouhé trase představilo celkem cca 700 lidí.  Od rána bylo vidět, že nejsme jediní, kdo se sem přijel “rozjet” před nedělí. Nečekaně pro tuto sezonu přišla v pátek lehká bouřka a tak se trať proměnil místy v rybník, místy ve slatinné lázně. Po celou dobu závodu se nestalo nic převratného, pouze čtyři kilometry před cílem sem chytil dva defekty a následným pochodem ztratil v konečném pořadí 100 míst. Nicméně, každý z nás ví, že toto byla pouze zástěrka, abychom se všichni před zítřkem nepřetáhli. Proto Kody chvíli po startu klouzal po mokrém asfaltu a následně se nechal ošetřovat v jedné bělohradské bytovce, Vašek Mervart raději zahodil přední destičky a nechal to pouze na zadní brzdě, Expen měl defekt a následně si udělal s Radkem rodinou vyjížďku, Petr Červený ztratil pedál a pátral po něm kdesi na lesní mýtině, já sem si dal defekty dva a demotivován cílem na dohled, vycházkovým tempem obdivoval pštrosy v přilehlém výběhu. Jediný, kdo nešetřil síly byl Martin Splítek, který zvítězil na 50 km trati a jako jediný svým časem pokořil dvě hodiny. Na všechny tyto borce, včetně Roman Šťastného, který se snad stihne do zítra vydrhnout a mnohé další se můžete těšit již za pár hodin na startovní čáře v Dobrušce. Pro přehled ještě výsledky členů TriClubu na dnešním klání. 50 km: Miloš Židík (M30) 2:44:06 125./44., Tomáš Kodydek (M40) 2:58:14 191./60., Lukáš Mrázek (M18) 2:58:45 197./21., Jan Burýšek 3:08:43 246./74.; 90 km: Vašek Mervart (M50) 5:13:54 46./7.

Tyrkysová rozvědka opět nezaspala a na největším portálu hradecké cyklistiky, jak si zde můžete přečíst,  dnes odtajnila většinu z pro vás chystaných překvapení, včetně Oldova kulinářského umění. Tyto informace jsou platné, nicméně musíme doplnit další skutečnosti, které dále neprosákly. Vzhledem k očekávanému počtu fanoušků na jednom z nejexponovanějších závodů sezóny, bude na posledním kilometru plot, který oddělí fanoušky od závodníků. Tato opatření jsou přijata po obdržení informace od tiskového mluvčího jednoho z potenciálních favoritů Lukáše Čápa. Jak sám řekl: “zájem ze strany fanklubu Cyklo Tony je tak velký, že bude vypravena nejen karosa ale i týmový barkas, abyse dostalo na všechny”. S jakou podporou se představí hradecká ekipa se nechte představit. Pořadatelé také upozorňují, že kvůli startu závodu v 10.00, kolona s alegorickými vozy projede tratí, včetně mobilního pódia Letního parketu Pohoří s živou kapelou, v cca v 7.00.

Začátkem tohoto týdne se na trati legendárního stoupání již čile trénovalo. Na přiložené fotce můžete viděl Erika Zabela vezoucího se v závěsu za nestárnoucí legendou dobrušské cyklistiky Vlastou Jelenem. Druhá fotografie nechává vzpomenout prvním ročníkům Dobrušského poháru, kdy ještě na Prázovku nebyl asfaltový podklad, už tehdy Vlasta svým osobitým stylem proháněl největší esa. Mají se tedy Martin Splítek a Lukáš Čáp tohoto legendárního nestora obávat?

Volné místo v letošním UCI ProTour kalendáři vyplní další díl Dobrušského poháru 2010. Tento podnik pokračuje svým 10. závodem, kterým je Silniční časovka – Cyklosport Sobotka, která vrátí peloton na legendární trať vedoucí z Dobrušky přes Domašín a Dobré na Prázovu boudu. Prezentace závodu proběhne v neděli 15. 8. 2010 od 9.00 na náměstí v Dobrušce, přičemž start prvního závodníka v jízdě proti chronometru je naplánován na 10.00 s umístěním cca 200m za odbočkou na Domašín. Vzhledem ke skutečnosti, že start závodu je umístěn blízko silnice první třídy, kterou je před startem nutné křižovat, dbejte proto prosím své osobní bezpečnosti.

Účast na tomto závodě přislíbila kompletní špička bojující o elitní desítku v Dobrušském poháru v čele s Martinem Splítkem  držitelem titulu Mr. Prázovka z počátku letošní sezony a Lukášem Čápem, který v minulém víkendu v horské časovce na Černou horu obsadil 3. místo v kategorii elite. Tyto dva borce od sebe v aktuálním součtu dělí čtyři body a jsou největšími aspiranty na letošní celkové vítězství. Výzvou jim bude také nejlepší čas 0:26:09, který drží od roku 2006 Tomáš Doležal z Axit Doldy. O tom, kdo z nich ukořistí titul vítěze Dobrušského poháru 2010 můžete hlasovat v anketě.

Na počátku roku 2010 vzniknul nápad podstoupit nějakou novou výzvu a posunout naše rozhledy alespoň za hranice našeho okresu. Karta padla na česko polský etapák Sudety MTB Challenge, který podmínku destinace splnil doslova. Půl roku uteklo jako nic a tak jsme v neděli 25. 7. vyrazili v početné skupině dvou osob ve složení já a Roman Palguta vstříc novým zážitkům do Duszniků Zdroj. Letní teploty byly ty tam a polské klima naznačovalo, že se blíží Vánoce holt svatá Anna chladna z rána. Na prezentaci proběhlo vše hladce až na to, že Romanovi chyběla asi polovina věcí, které měl nafasovat, nicméně vlídným slovem nás uklidnil hlavní trasér Véna Hornych slovy, že to je v pořádku a u poláků normální zmatek, který se vyřeší stejně jako utržená náprava u jeho Pajera, které mělo značit celý závod. Pravda, oboje se s přehledem vyřešilo. Zabíráme třídu, kterou s námi sdílí celkem početný nizozemský tým a čekání na start prologu si krátíme zewlingem ve spacáku.

Hodinu a půl před startem nám to nedá, naskáčeme do dresů reprezentujících naše domácí barvy a vyrážíme na průzkum. Na úvod nás čeká 3 kilometrová trať se 170 metrovým převýšením a celkově dalších 234 bikerů z 15 zemí. Jak zjišťujeme, tak 95% trati vede po asfaltu nebo po kostkách a končí u střeleckých položek biatlonového areálu Jamrozowa. Jak správně tušíme, vteřiny získané v této časovce neznamenají v konečném účtování nic. Na trati nás podporuje Jarda Lenfeld a motivuje nás, že když se dostaneme pod deset minut, máme u něj pivo. Plán plníme na 100% a tak Roman končí v prologu s časem 0:09:17 na 20. místě celkově a 10. v kategorii. Já jsem celkově 60. a v kategorii 29. a jako poslední se s časem 0:09:57 vejdu pod deset a pivo je moje. Večer poznáváme zbytek české ekipy a to především kolegy z třebechovického MTB Oreb teamu, kteří zde startují v kategorii týmů.

Denní režim je následující 6:00 budíček, 6:00 – 8:00 snídaně, 7:30 – 8:30 přejímka báglů, 10:00 start. Pod tíhou nervozity z první etapy a apelem na nutnou přesnost při dodržování časového harmonogramu vstávají první nedočkavci raději v 5:30. Ono se totiž lehce může stát, když v jedné třídě spí vedle sebe cca 20 lidí, že se všichni probudíme třeba až v jedenáct. Vyrážíme na snídani a následně se opět vracíme do spacáků. Nicméně pod tíhou strachu, že nám po půl deváté nikdo nevezme věci do kamionu, sedíme další hodinu ve škole. Start je přesně v deset a podle itineráře nás čeká 83 km a 2000 m převýšení. Tahle etapa naplňuje předpoklady úvodní etapy na seznámení s terénem vedoucím až na pár rozbahněných úseků po širokých a poměrně pohodlných cestách. Hned po startu vyšplháme na Vrchmezí, abychom hned sjeli do Zielence, skrz lesy vedoucími podél českopolské hranice u Orlického Záhoří přemýšlíme, zdali v neděli zvládneme absolvovat závod Dobrušského poháru. Než se nadějeme stoupáme na Suchý vrch a co nejrychleji míříme do Králík, jelikož počasí nemá s tím tradičním červencovým nic společného. Roman končí v kategorii 30. (4:45:51) a já 35. (5:03:23). Následuje opět zabrání školní třídy, rychlé sprcha, večeře ve školní jídelně a nástup k servisnímu stanu a kterém často stojí osud pokračování či nepokračování v závodu.
První regulérní etapa totiž prověřuje technických stav většiny kol a to i včetně našich. Nezáleží kolik desítek nebo stovek tisíc jste do kola investovali, zda je fungl nové nebo staré postupem etap odejde každé. Destičky a ucpané bovdeny jsou rutinou, nicméně zde vznikají takové skvosty, jako je například Scalpel 2010 s 20 let starým ražením SIS, které však jako jediné funguje a majitel je nadšený, že může pokračovat v závodě dál. Ukázkou jsou reportáže z letošní Beskidy MTB Trophy. Zatím to exkluzivním servisem stojí dodávka přeplněná materiálem, vínem a především dobrou náladou ve složení Jirka Uždil z Cykloservisu, Zdeněk Ševců alias Meďoch z Mr. Sport z Police nad Metují a Honza Mikeš z Kola Mikeš Česká Skalice.

V úterý ráno je už nástup poměrně vlažnější a s dodržováním denního režimu si nikdo moc hlavu neláme. Tak jako tak v deset opět stojíme na startu a vyrážíme z Králíků do Stronie Slaskie, kdy nám v cestě stojí 78 km a 2800 m převýšení. To ovšem nemění nic na tom, že abychom dostali další večeři, musíme ze tří stran, jednoduše řečeno třikrát sjet a vyjet na Kraličák. V cestě nám taktéž stojí nejdelší stoupání letošního závodů, které má 11 km a takřka 600m převýšení a také půvabný sjezd z Czarne Gory, o kterém jeden sjezdař ze zázemí prohlásil, že by měl problém to dát. Dali jsme to a Véna na nás nevyzrál. Roman končí v kategorii 22. (4:45:51) a já 32. (5:03:23). Celkově se začínáme pozvolna posouvat kupředu. Opět následuje sprcha, která se zdá být blíže než je a tak pochod za ní připomíná další etapu, večeře, vyhlášení výsledků, případný servis, pokec o všem možném i nemožném, snaha koupit si jídlo v polském fast foodu, kterou vzdáváme po 15 minutách nezájmu při stání u baru. Držíme se večerky ani ne tak poslušností, ale únavou a tak v 10 zhasínáme a v ryze česky obsazené třídě uleháme ke spánku.

Ráno si dáváme brzkou procházku na snídani, kterou někteří z Třebechovic považují za nejhorší, jelikož nenašli ovesnou kaši. Spousta lidí nechala tentokrát servis kol až na ráno a tak prakticky až do startu probíhá reinkarnace kol. Čeká nás „krátká“ etapa s 59 km a 2000 m převýšení ve směru Stronie Slaskie – Bardo. Zahajujeme čestným kolečkem po městě, kdy nás očekávalo asi tolik lidí, jako když projedete cihelnou v Pulicích. Zanedlouho už ale svištíme do kopce a postupně se opět trháme. Po několika minutách závodu se vždycky sjedou ti stejní lidé, takže už si nevyptáváme odkud, kdo je, ale konverzačně jsem značně dál a stávají se z nás bikeři lingvisti. Užíváme si parádní singletrek přes Borůvkovou horu, který ukazuje všem, že Sudety jsou pro bikery zasvěceným krajem. Celá trasa je poměrně jezdivá a je korunovaná sjezdem skrze křížovou cestu, která je doslova kalvárií. Inu Véna z toho chtěl trochu udělat i poznávací zájezd a tak většina z nás marně vzpomíná kolik je křížové cestě zastavení a věří v brzký konec. V cíli jsem hned za sebou Roman 25. (3:31:06) a já 26. (3:31:34). Nohy už trochu nestíhají a tak jim za odměnu věnujeme masáž, stejně tak se tenčí energetické zásoby a tak i druhá večeře je nutností. Po dojezdu však lehce nezvládáme bydlení a tak se nevědomě o samotě zabydlujeme u několika poláků. Před jedenáctou se nám podaří je přesvědčit, že už je čas spát. Nicméně nás v následujících vteřinách ohromí chrápaní, na které jsou krátké i špunty do uší. Rezignace a prázdná chodba školy je optimálním řešením.

Ráno nás konečně budí azuro a nadšení umocní Vénův výklad trati doplněný historkami ze značení, který je devízou pro česky mluvící závodníky. Čeká nás trasa z Barda do Gluszyce s 58km a opět 2000m převýšení. Mezi první a druhou občerstvovačkou, se nachází famózní singletrek, který sice stoupá, ale zato si člověk až na pár nehorázných stojek tuhle část užívá. Parádním zážitkem je předjíždění skota, který přijel z Dánska, na kole má mimo kamery asi 12 světel, které před každou občerstvovačkou rozsvítí. Už od neděle se tváří jako velký elegán, který se s každým kamarádí, a když ho předjíždíte, popřeje vám šťastnou cestu. V jedné stojce ho opět předjíždím rychlostí asi 9 km/h, což nese značně nelibě, začne mě křižovat, následně vystrčí lokty a poté mě jednou ranou pošle mimo stezku. Za což si osvojí všechna česká i anglická sprostá slova včetně přídavných jmen. Po singletreku vystoupáme super cestou na Wielkou Sowu, kde na nás povzbudí parta Pítrsovců, abychom přes Malou Sowu sjeli parádním sjezdem k cíli do Gluszyce. Když už máme Gluzsycy na dohled čeká nás neskutečných 170 výškových metrů a až následný sjezd s cílem.
Tělo už je z automatizované a tak pokračujeme jasně: mytí kol, zábor výhradně české třídy, sprcha, masáž, první večeře, servis kol a druhá večeře. Zda se předvede Roman, kdy zvládne požít rodinou pizzu o průměru cca 45 cm s označením Diablo, čili pizza, která pálí večer i ráno. Za asistance kolegů sušících jeho obličej ubrousky to však zvládne a je hrdinou večera.

V noci se spouští průtrž a tak nás v poslední etapě čeká lehce blátivý podklad. Véna lehce pozměňuje trasu, jelikož v některých místech neprojede se svým Pajerem a tím pádem to není sjízdné ani pro kola. Poslední den nás čeká 72 km a 2500 m dlouhá trasa vedoucí z Gluszyce přes Janovičky, Radkow, Božanov až do Kudowe Zdroj. Parádní bikeřina, parádní bláto, všichni jedou, co to jde, protože už není na co čekat a těší se na finisherská trička v cíli. Vše jde parádně, asi na 50 kilometru spojuju síly s Tomášem Saňou, s kterým osamoceně přijíždíme až na poslední kilometr. Pomalu si gratulujeme, nicméně se ujistíme, že poslední kilometr je kritický a tak schody k lázním v Kudowé spíše seběhneme, než sjedeme. Doslova poslední nijak těžký sjezd, který je doslova 200 metrů od cíle, však lehce podcením a tak následujících asi deset metrů plachtím vzduchem a zapletený do kola si dřu kolena, lokty a ruce. Holt, kdo neměl na Challengi zelený Novikov, jako by tu nebyl. Posbírám se a dojezd si už užívám – prvním etapák máme za sebou. V etapě končím 27. (4:15:57) a Roman 35. (4:31:22) po dvou defektech.

Celkově vítězí belgický bulhar Wouter Cleppe s časem 17:44:20, nejlepším Čechem je na druhém místě Marek Nebesář 18:08:26. Roman Palguta hájící barvy Cyklo Tony končí v kategorii solo na 22. místě s časem 21:34:52 a Miloš Židík TriClub Dobruška 26. za 22:00:51, kdybych uměl jezdit na kole tak to mám pod 22. Výbornými výsledky se představili Tomáš Čada a Petr Kordík z Czech Sudety Teamu, kteří s časem 20:13:48 obsadili v kategorii týmů masters 2. místo a celkově skončili 4., dalšími regionálními reprezentanty byly Jirka Voňka a Josef Vejnar ze Spartaku Vrchlabí, kteří s přehledem zvítězili v čase 22:58:55 v kategorii týmy 100. Za povšimnutí stojí také výkon Alešů Hříbala a Krpaty z MTB Oreb teamu, kteří celý závod zvládli na vodě, čtyřech tabletách enervitu a parádní týmové spolupráci. Prakticky zvítězil každý, kdo absolvoval.
Z 236 startujících dokončuje 206, celkově máme za sebou 351 km a 11400 nastoupaných metrů, především však skvělý týden, který stojí za to zkusit.
Best of galerie zde a parádní videa jako lákadlo na příští rok tady.

Důrazný apel na neplatiče příspěvků, kdo z členů ještě nezaplatil členské příspěvky na letošní rok (2010), ať tak neprodleně učiní převodem na účet 1186876389/0800 s variabilním symbolem svého rodného čísla nebo u Rašků doma (Doly 425) hotově. Pokud tak neučiníte, sebereme vám kola a do kopce budete běhat

Včerejší neděle byla ve znamení všemi oslavovaného 9. Nutriproduct silničního závodu – Dobrušského poháru 2010 vedoucím z jedné strany Orlických hor na druhou a nazpět. Jednalo se o již třetím rokem prodlouženou variantu, vedoucí z náměstí v Olešnici přes obávaný Šerlich do Rokytnice a zpátky skrze neméně pověstné Luisino Údolí, které měřila 83 km s převýšením více než 1 500 m. Tyto úctyhodné parametry ve spojení s ideálním letním počasím, přilákaly do Olešnice prozatím rekordní počet 112 závodníků letošního poháru. Od počátku závodu se jelo v poměrně rychlém tempu, kdy už v prvních “testovacích” kopcích na Červenák a Plasnice začali odpadat první účastníci. Stále kompaktní peloton se ubíral dále směrem ke stoupání na léty prověřený Šerlich. Během výjezdu do tohoto sedla se vyselektovala čtveřice Splítek, Čáp, Kaněra a Petr, které si také v tomto pořadí dojela pro body do vrchařské soutěže. Další průběh závodu byl také již pouze ve znamení této čtveřice, která se postupně vzdalovala svým soupeřům, aby se v posledním sjezdu k náměstí v Olešnici od sebe oddělila a postupně dorazila do cíle. Pomyslnou cílovou pásku jako první proťal Martin Splítek z hradeckého Cyklomaxu, který zvítězil v čase 2:24:03 s průměrnou rychlostí 34,6 km/h a pokořil tak, historický rekord na této trati takřka o dvě minuty. Druhým v pořadí byl Lukáš Čáp z broumovského Cyklo Tony s časem 2:24:13 a třetí skončil Michal Kaněra z náchodského Axitu Doldy s časem 2:24:22.
TriClub tentokrát neměl svůj nejlepší den a také jedinou zástupkyní na stupních vítězů byla Katka Andršová, která v kategorii žen vyválčila 3. místo. Za povšimnutí stojí také výkon našeho nového člena Lukáše Mrázka, který jako nováček v kategorii juniorů absolvoval celý závod na silničním kole, které pamatovalo doby, kdy ještě spousta nás nebyla na světe, nebo si teprve hrála v uhláku na horníka. Za tento odvážný výkon zaslouží pochvalu, která mu snad bude motivací do dalších závodů a úspěšných cyklistických sezon.

10. závodem, který se uskuteční v rámci našeho poháru bude silniční časovka vedoucí z Dobrušky na Prázovu boudu. Tento závod odstartuje v neděli 15. 8. v 10.00. Pozvánkou pro tento závod může být také souboj prozatím dvou nejlepších (po čtyřech najisto započítaných závodech) Martina Splítka a Lukáše Čápa, které od sebe dělí pouhé 4 body.

veterání I: 1. Stuchlík Petr – Stalak RK (2:35:03), 2. Zajíc Petr – CykloPokr (2:39:49), 3. Holeček Milan JKF Jaroměř (2:39:51)

veteráni II: 1. Voňka Jiří – Loko Trutnov (2:40:42), 2. Slabý Jiří – Redpoint Pearl Izumi (2:45:49), 3. Lacina Lubomír – Carla kupkolo.cz (2:52:08)

veteráni III: 1. Beránek Josef – Stalak RK (2:54:02), 2. Jiskra Karel – Stalak RK (3:09:17), 3. Jiránek Jaroslav – Axit Doldy (3:22:48)

ženy: 1. Simonová Monika – TJ Sokol Česká Třebová (2:52:06), 2. Váchová Martina – HSK Cycling team  (3:17:40), 3. Andršová Kateřina – TriClub Dobruška (3:25:16)

junioři: 1. Smolík Matyáš – JKF Jaroměř (2:42:18), 2. Voňka Kryštof – Loko Trutnov (2:54:41), 3. Kouřil Tomáš – Zámrsk (3:13:15)

žáci – juniorky: 1. Kleiner Petr – Redpoint Pearl Izumi (0:52:26), , 2. Tučková Monika – i-trenink (0:56:39)

V neděli 1. 8. 2010 proběhne v Olešnici v Orlických horách Nutriproduct – silniční závod, který je 9. podnikem letošního Dobrušského poháru. Tento všemi oblíbený závod, který má v celém seriálu nejdelší distanci, nejvyšší převýšení, nejkrásnější výhledy, nejrychlejší sjezdy a nejlepší závodníky nabídne nezměněnou trasu dlouhou 86 km s převýšením 1510 m, na centimetr přesně. Prezentace na náměstí v Olešnici od 9.00 a start jako vždy v 10.00, ať jsme do tmy v cíli. Pro neznalé připomínáme, že trasa vede z Olešnice, přes Sedloňov, Deštné, Šerlich, Orlické Záhoří, Bartošovice, Rokytnici, Zdobnici, Louisino Údolí, Deštné s cílem před sjezdem z Červeňáku do Olešnice. Upozorňujeme účastníky i sběrné vozidlo , že se NEJEDE přes Říčky v O.h. Zároveň prosíme všechny z doprovodu, aby nestavěli auta v prostoru dojezdu do cíle ani za cílem, Kamil Pražák letos neplánuje dělat oslavná salta. V čele závodu pojede vedoucí vozidlo, stejně jako na konci sběrné, které má však omezenou kapacitu a celý peloton pravděpodobně nepobere.
Na této trase pojedeme již potřetí, přičemž v loňském roce zvítězil Zdéna Bartoš z i-trenink.com v čase 2:25:50 a o rok předtím Tomáš Doležal z Axitu Doldy za 2:27:16, což je možné brát jako výzvu o překonání tohoto času.
Těšíme se na početný peloton a věříme, že tentokrát to bude zase jednou na suchu.

Všichni ti co poslední dva nebo tři týdny nadávají na “hrozné” počasí se dnes dočkali. 8. závod Dobrušského poháru XC MTB Kounov – Jízdní kola Maršálek, vypadal za vydatného deště místy jako mistrovství v hluboké orbě, což ale neodradilo 46 startujících, kteří se úderem desáté hodiny vydali na start 4,6 km dlouhého okruhu. Déšť provázel celý závod a tak na trati postupem času přibývalo větších a hlubších kaluží, jejich teplá voda však nechával všechny bikery chladnými. V hlavní kategorii mužů, která absolvovala 5 okruhů, s přehledem zvítězil Martin Splítek z hradeckého Cyklomaxu s časem 1:03:00, následoval ho Lukáš Čáp z Cyklo Tony 1:06:50, trojici nejlepších uzavřel Ondra Ptáček z Dobrušky s časem 1:09:10.

Na pomyslných stupních vítězů se objevili také zástupci TriClubu Dobruška, kdy stříbrnou příčku obsadila Katka Andršová v kategorii žen a Karel Klícha sebral bronz ve veteránech III.

Příštím dílem, který se uskuteční 1. srpna 2010 v Olešnici, je všemi oblíbený Silniční závod Olešnice – Nutriproduct, který je distančně i výškově největším podnikem v rámci Dobrušského poháru 2010. Bližší info včetně trasy závodu přineseme již brzy.

veterání I: 1. Stuchlík Petr – Stalak RK (0:59:10), 2. Míl Jiří – Axit Doldy (1:00:57), 3. Holeček Milan JKF Jaroměř (1:04:03)

veteráni II: 1. Voňka Jiří – Loko Trutnov (1:03:09), 2. Slabý Jiří – Redpoint Pearl Izumi (1:03:20), 3. Jedlička Petr – HSK Cycling team (1:12:13)

veteráni III: 1. Jiránek Jaroslav – Axit Doldy (0:54:25), 2. Jiskra Karel – Stalak RK (1:04:30), 3. Klícha Karel – TriClub Dobruška (1:15:47)

ženy: 1. Krtičková Petra – KED Cyklomax (0:57:10), 2. Andršová Kateřina – TriClub Dobruška  (0:59:08), 3. Váchová Martina – HSK Cycling team (1:00:53)

junioři: 1. Smolík Matyáš – JKF Jaroměř (1:15:40), 2. Voňka Kryštof – Loko Trutnov (1:24:48),

žáci: 1. Němec Jan – Jaroměř (0:21:17), 2. Kuchař Dominik – Hasiči Kounov (0:23:49), 3. Eliášek Jiří – Kobra (0:25:18)

Výsledky běhu, který se konal dnes v Kounově v rámci Velké ceny východních Čech v bězích 2010, najdete níže.
Kounovský cross 2010

O nadcházejícím víkendu se v Kounově v podhůří Orlických hor uskuteční hned dva závody. Prvním z nich je 23. závod Velké ceny východních Čech v bězích 2010. Tento závod se uskuteční na XC okruhu, který je stejný i pro nedělní cyklistický závod. V sobotu je prezentace od 9.00 v Kounově u hasičské zbrojnice s následujícím startem v 10.00. Veškeré propozice tohoto seriálu naleznete zde. Délka běžeckého závodu je 10 km.

V neděli 18. 7. 2010 poté následuje 8. závod Dobrušského poháru, kterým je osvědčený závod XC MTB Kounov – Jízdní kola Maršálek Dobruška. Čas a místo prezentace i start závodu je stejný jako v sobotu, tedy jako obvykle 9.00 a 10.00. Hlavní kategorii muži absolvuje 5 vypsaných okruhů. Předpověď počasí je pro oba dva dny až moc příznivá a proto si přijďte vyzkoušet běžeckou a cyklistickou formu. Občerstvení a pitný režim zajištěn.

Ředitel závodu Olda Hofman prosí o pomoc cca 4 členů, kteří nebudou závodit a pomohli by zajistit trať pouze nedělního závodu. Pro bližší informace kontaktujte Oldu na čísle 605 846 511.