Kdy: neděle 1.4. 2012, prezentace v 9h, start v 9:30
Kde: Sportovní klub Semechnice (hospoda)
Technické zázemí: záchody, sprchy, šatna

Startovné: při přihlášení smskou na tel. 777694828 do 30.3.2012 je to 100,-za dvojici, bez přihlášení 200,- za dvojici. Platí se při prezentaci. V ceně  polévka a pití.
Pravidla: Je to závod smíšených dvojic (žena a muž). Dvojice se skládá z jednoho běžce a jednoho cyklisty. Ti se můžou během trasy libovolně o kolo střídat. Vždy musí na kole jet jen jeden a druhý běží. Cyklista a běžec nemusí být po celou dobu závodu v těsné blízkosti. Stačí, když na sebe uvidí. Někdy to ani terén trati nedovolí, při náročnějších úsecích cyklista mírně zaostává za běžcem. Podmínkou je, aby při střídání, tzn. při výměně běžecké pozice, si dvojice kolo předala z ruky do ruky. Po jakých intervalech se budou závodníci střídat není určeno.

Trasa: Připraveny 2 varianty.

Bude-li mokro, délka trati 17 km-vedlejší asfaltové komunikace, jinak

bude-li sucho 19 km-vedlejší asfaltové komunikace, zpevněné lesní a polní cesty.

Za Stalak Devoss Rychnov n. Kn. si dovolujeme pozvat všechny cyklisty na pohodový závod k zakončení sezóny. Podrobnosti viz. níže.

Propozice závodu

Propozice závodu: Vysak bike Mirva prpozice 2011

V neděli 18.9. opět zavzpomínáme na Oldřicha Máchu a v Josefově odstartujeme 14. ročník tradičního crosscountry.
Start hlavních kategorii je ve 12:00 a 13:30 hod. výstřelem z děla. Trať téměř shodná s předchozím ročníkem, technická, hravá, bez umělých překážek. Podrobnosti naleznete v příloze – “Propozice MOM 2011″.
Fianční odměny muži elite 3000/2500/2000/1500. Junioři, ženy, masters I, II shodně 600/500/400 a věcnou cenu. Zbývajíci kategorie ceny věcné.
Předškoláci dostanou všichni diplomy. Pro závodníky bude k dispozici pití nealko zdarma.
Na shledáni MTB se těší team JKF Jaroměř, o.s.

Přijďte si zajet první jarní klasiku s ostrým startem v Dobrušce a cílem na Prázovce, která se koná 10. 4. 2011. Zváni jsou všichni, startovné 0,- Kč, na vítěze čeká tradiční blyštivá trofej.

Již delší čas máme možnost nakupovat iontové nápoje a doplňky stravy u firmy NUTRIPRODUCT. Celý sortiment najdete na stránkách www.nutriproduct.eu. Koncové ceny pro členy TriClubu jsou velkoobchodní. Budeme dělat hromadnou objednávku, proto pokud někdo ze členů nebo kamarádů chce něco objednat, dá mi vědět na e-mail ales.ledce@seznam.cz. Potřebuji to co nejdříve. Vyzvednete si to buď u Rašků, nebo to přinesu na příští schůzi TriClubu.

BIKEŘI A BIKERKY

Ahoj bikeři a bikerky, ve dnech 19.8. – 22.8.2010 jezdíme po našem okolí na biku. Jízda je uzpůsobena nejpomalejšímu. Zastavujeme na oběd, pivo, koupání a při opravách defektů. Pokud přeje počasí, najedeme okolo 70 km denně. Každý se může připojit a odpojit dle svých možností. Pokud by jste se někdo chtěl přidat budete vítáni.
Podrobnější info: Honza Pochobradský tel: 606783116

MALÝ STALAK BIKE CUP 2010
Rychnovský Stalak Team zve na tradiční Malý Stalak bike cup, který je určen dětem do 15 let a jejich rodičům. Závod se koná 5. září 2010 v blízkosti hospody U Mařenky v Rychnově nad Kněžnou. Veškeré informace najdete na přiloženém plakátu, nebo na zbrusu nových stránkách tohoto závodu.

Tyrkysová rozvědka opět nezaspala a na největším portálu hradecké cyklistiky, jak si zde můžete přečíst,  dnes odtajnila většinu z pro vás chystaných překvapení, včetně Oldova kulinářského umění. Tyto informace jsou platné, nicméně musíme doplnit další skutečnosti, které dále neprosákly. Vzhledem k očekávanému počtu fanoušků na jednom z nejexponovanějších závodů sezóny, bude na posledním kilometru plot, který oddělí fanoušky od závodníků. Tato opatření jsou přijata po obdržení informace od tiskového mluvčího jednoho z potenciálních favoritů Lukáše Čápa. Jak sám řekl: “zájem ze strany fanklubu Cyklo Tony je tak velký, že bude vypravena nejen karosa ale i týmový barkas, abyse dostalo na všechny”. S jakou podporou se představí hradecká ekipa se nechte představit. Pořadatelé také upozorňují, že kvůli startu závodu v 10.00, kolona s alegorickými vozy projede tratí, včetně mobilního pódia Letního parketu Pohoří s živou kapelou, v cca v 7.00.

Začátkem tohoto týdne se na trati legendárního stoupání již čile trénovalo. Na přiložené fotce můžete viděl Erika Zabela vezoucího se v závěsu za nestárnoucí legendou dobrušské cyklistiky Vlastou Jelenem. Druhá fotografie nechává vzpomenout prvním ročníkům Dobrušského poháru, kdy ještě na Prázovku nebyl asfaltový podklad, už tehdy Vlasta svým osobitým stylem proháněl největší esa. Mají se tedy Martin Splítek a Lukáš Čáp tohoto legendárního nestora obávat?

Na počátku roku 2010 vzniknul nápad podstoupit nějakou novou výzvu a posunout naše rozhledy alespoň za hranice našeho okresu. Karta padla na česko polský etapák Sudety MTB Challenge, který podmínku destinace splnil doslova. Půl roku uteklo jako nic a tak jsme v neděli 25. 7. vyrazili v početné skupině dvou osob ve složení já a Roman Palguta vstříc novým zážitkům do Duszniků Zdroj. Letní teploty byly ty tam a polské klima naznačovalo, že se blíží Vánoce holt svatá Anna chladna z rána. Na prezentaci proběhlo vše hladce až na to, že Romanovi chyběla asi polovina věcí, které měl nafasovat, nicméně vlídným slovem nás uklidnil hlavní trasér Véna Hornych slovy, že to je v pořádku a u poláků normální zmatek, který se vyřeší stejně jako utržená náprava u jeho Pajera, které mělo značit celý závod. Pravda, oboje se s přehledem vyřešilo. Zabíráme třídu, kterou s námi sdílí celkem početný nizozemský tým a čekání na start prologu si krátíme zewlingem ve spacáku.

Hodinu a půl před startem nám to nedá, naskáčeme do dresů reprezentujících naše domácí barvy a vyrážíme na průzkum. Na úvod nás čeká 3 kilometrová trať se 170 metrovým převýšením a celkově dalších 234 bikerů z 15 zemí. Jak zjišťujeme, tak 95% trati vede po asfaltu nebo po kostkách a končí u střeleckých položek biatlonového areálu Jamrozowa. Jak správně tušíme, vteřiny získané v této časovce neznamenají v konečném účtování nic. Na trati nás podporuje Jarda Lenfeld a motivuje nás, že když se dostaneme pod deset minut, máme u něj pivo. Plán plníme na 100% a tak Roman končí v prologu s časem 0:09:17 na 20. místě celkově a 10. v kategorii. Já jsem celkově 60. a v kategorii 29. a jako poslední se s časem 0:09:57 vejdu pod deset a pivo je moje. Večer poznáváme zbytek české ekipy a to především kolegy z třebechovického MTB Oreb teamu, kteří zde startují v kategorii týmů.

Denní režim je následující 6:00 budíček, 6:00 – 8:00 snídaně, 7:30 – 8:30 přejímka báglů, 10:00 start. Pod tíhou nervozity z první etapy a apelem na nutnou přesnost při dodržování časového harmonogramu vstávají první nedočkavci raději v 5:30. Ono se totiž lehce může stát, když v jedné třídě spí vedle sebe cca 20 lidí, že se všichni probudíme třeba až v jedenáct. Vyrážíme na snídani a následně se opět vracíme do spacáků. Nicméně pod tíhou strachu, že nám po půl deváté nikdo nevezme věci do kamionu, sedíme další hodinu ve škole. Start je přesně v deset a podle itineráře nás čeká 83 km a 2000 m převýšení. Tahle etapa naplňuje předpoklady úvodní etapy na seznámení s terénem vedoucím až na pár rozbahněných úseků po širokých a poměrně pohodlných cestách. Hned po startu vyšplháme na Vrchmezí, abychom hned sjeli do Zielence, skrz lesy vedoucími podél českopolské hranice u Orlického Záhoří přemýšlíme, zdali v neděli zvládneme absolvovat závod Dobrušského poháru. Než se nadějeme stoupáme na Suchý vrch a co nejrychleji míříme do Králík, jelikož počasí nemá s tím tradičním červencovým nic společného. Roman končí v kategorii 30. (4:45:51) a já 35. (5:03:23). Následuje opět zabrání školní třídy, rychlé sprcha, večeře ve školní jídelně a nástup k servisnímu stanu a kterém často stojí osud pokračování či nepokračování v závodu.
První regulérní etapa totiž prověřuje technických stav většiny kol a to i včetně našich. Nezáleží kolik desítek nebo stovek tisíc jste do kola investovali, zda je fungl nové nebo staré postupem etap odejde každé. Destičky a ucpané bovdeny jsou rutinou, nicméně zde vznikají takové skvosty, jako je například Scalpel 2010 s 20 let starým ražením SIS, které však jako jediné funguje a majitel je nadšený, že může pokračovat v závodě dál. Ukázkou jsou reportáže z letošní Beskidy MTB Trophy. Zatím to exkluzivním servisem stojí dodávka přeplněná materiálem, vínem a především dobrou náladou ve složení Jirka Uždil z Cykloservisu, Zdeněk Ševců alias Meďoch z Mr. Sport z Police nad Metují a Honza Mikeš z Kola Mikeš Česká Skalice.

V úterý ráno je už nástup poměrně vlažnější a s dodržováním denního režimu si nikdo moc hlavu neláme. Tak jako tak v deset opět stojíme na startu a vyrážíme z Králíků do Stronie Slaskie, kdy nám v cestě stojí 78 km a 2800 m převýšení. To ovšem nemění nic na tom, že abychom dostali další večeři, musíme ze tří stran, jednoduše řečeno třikrát sjet a vyjet na Kraličák. V cestě nám taktéž stojí nejdelší stoupání letošního závodů, které má 11 km a takřka 600m převýšení a také půvabný sjezd z Czarne Gory, o kterém jeden sjezdař ze zázemí prohlásil, že by měl problém to dát. Dali jsme to a Véna na nás nevyzrál. Roman končí v kategorii 22. (4:45:51) a já 32. (5:03:23). Celkově se začínáme pozvolna posouvat kupředu. Opět následuje sprcha, která se zdá být blíže než je a tak pochod za ní připomíná další etapu, večeře, vyhlášení výsledků, případný servis, pokec o všem možném i nemožném, snaha koupit si jídlo v polském fast foodu, kterou vzdáváme po 15 minutách nezájmu při stání u baru. Držíme se večerky ani ne tak poslušností, ale únavou a tak v 10 zhasínáme a v ryze česky obsazené třídě uleháme ke spánku.

Ráno si dáváme brzkou procházku na snídani, kterou někteří z Třebechovic považují za nejhorší, jelikož nenašli ovesnou kaši. Spousta lidí nechala tentokrát servis kol až na ráno a tak prakticky až do startu probíhá reinkarnace kol. Čeká nás „krátká“ etapa s 59 km a 2000 m převýšení ve směru Stronie Slaskie – Bardo. Zahajujeme čestným kolečkem po městě, kdy nás očekávalo asi tolik lidí, jako když projedete cihelnou v Pulicích. Zanedlouho už ale svištíme do kopce a postupně se opět trháme. Po několika minutách závodu se vždycky sjedou ti stejní lidé, takže už si nevyptáváme odkud, kdo je, ale konverzačně jsem značně dál a stávají se z nás bikeři lingvisti. Užíváme si parádní singletrek přes Borůvkovou horu, který ukazuje všem, že Sudety jsou pro bikery zasvěceným krajem. Celá trasa je poměrně jezdivá a je korunovaná sjezdem skrze křížovou cestu, která je doslova kalvárií. Inu Véna z toho chtěl trochu udělat i poznávací zájezd a tak většina z nás marně vzpomíná kolik je křížové cestě zastavení a věří v brzký konec. V cíli jsem hned za sebou Roman 25. (3:31:06) a já 26. (3:31:34). Nohy už trochu nestíhají a tak jim za odměnu věnujeme masáž, stejně tak se tenčí energetické zásoby a tak i druhá večeře je nutností. Po dojezdu však lehce nezvládáme bydlení a tak se nevědomě o samotě zabydlujeme u několika poláků. Před jedenáctou se nám podaří je přesvědčit, že už je čas spát. Nicméně nás v následujících vteřinách ohromí chrápaní, na které jsou krátké i špunty do uší. Rezignace a prázdná chodba školy je optimálním řešením.

Ráno nás konečně budí azuro a nadšení umocní Vénův výklad trati doplněný historkami ze značení, který je devízou pro česky mluvící závodníky. Čeká nás trasa z Barda do Gluszyce s 58km a opět 2000m převýšení. Mezi první a druhou občerstvovačkou, se nachází famózní singletrek, který sice stoupá, ale zato si člověk až na pár nehorázných stojek tuhle část užívá. Parádním zážitkem je předjíždění skota, který přijel z Dánska, na kole má mimo kamery asi 12 světel, které před každou občerstvovačkou rozsvítí. Už od neděle se tváří jako velký elegán, který se s každým kamarádí, a když ho předjíždíte, popřeje vám šťastnou cestu. V jedné stojce ho opět předjíždím rychlostí asi 9 km/h, což nese značně nelibě, začne mě křižovat, následně vystrčí lokty a poté mě jednou ranou pošle mimo stezku. Za což si osvojí všechna česká i anglická sprostá slova včetně přídavných jmen. Po singletreku vystoupáme super cestou na Wielkou Sowu, kde na nás povzbudí parta Pítrsovců, abychom přes Malou Sowu sjeli parádním sjezdem k cíli do Gluszyce. Když už máme Gluzsycy na dohled čeká nás neskutečných 170 výškových metrů a až následný sjezd s cílem.
Tělo už je z automatizované a tak pokračujeme jasně: mytí kol, zábor výhradně české třídy, sprcha, masáž, první večeře, servis kol a druhá večeře. Zda se předvede Roman, kdy zvládne požít rodinou pizzu o průměru cca 45 cm s označením Diablo, čili pizza, která pálí večer i ráno. Za asistance kolegů sušících jeho obličej ubrousky to však zvládne a je hrdinou večera.

V noci se spouští průtrž a tak nás v poslední etapě čeká lehce blátivý podklad. Véna lehce pozměňuje trasu, jelikož v některých místech neprojede se svým Pajerem a tím pádem to není sjízdné ani pro kola. Poslední den nás čeká 72 km a 2500 m dlouhá trasa vedoucí z Gluszyce přes Janovičky, Radkow, Božanov až do Kudowe Zdroj. Parádní bikeřina, parádní bláto, všichni jedou, co to jde, protože už není na co čekat a těší se na finisherská trička v cíli. Vše jde parádně, asi na 50 kilometru spojuju síly s Tomášem Saňou, s kterým osamoceně přijíždíme až na poslední kilometr. Pomalu si gratulujeme, nicméně se ujistíme, že poslední kilometr je kritický a tak schody k lázním v Kudowé spíše seběhneme, než sjedeme. Doslova poslední nijak těžký sjezd, který je doslova 200 metrů od cíle, však lehce podcením a tak následujících asi deset metrů plachtím vzduchem a zapletený do kola si dřu kolena, lokty a ruce. Holt, kdo neměl na Challengi zelený Novikov, jako by tu nebyl. Posbírám se a dojezd si už užívám – prvním etapák máme za sebou. V etapě končím 27. (4:15:57) a Roman 35. (4:31:22) po dvou defektech.

Celkově vítězí belgický bulhar Wouter Cleppe s časem 17:44:20, nejlepším Čechem je na druhém místě Marek Nebesář 18:08:26. Roman Palguta hájící barvy Cyklo Tony končí v kategorii solo na 22. místě s časem 21:34:52 a Miloš Židík TriClub Dobruška 26. za 22:00:51, kdybych uměl jezdit na kole tak to mám pod 22. Výbornými výsledky se představili Tomáš Čada a Petr Kordík z Czech Sudety Teamu, kteří s časem 20:13:48 obsadili v kategorii týmů masters 2. místo a celkově skončili 4., dalšími regionálními reprezentanty byly Jirka Voňka a Josef Vejnar ze Spartaku Vrchlabí, kteří s přehledem zvítězili v čase 22:58:55 v kategorii týmy 100. Za povšimnutí stojí také výkon Alešů Hříbala a Krpaty z MTB Oreb teamu, kteří celý závod zvládli na vodě, čtyřech tabletách enervitu a parádní týmové spolupráci. Prakticky zvítězil každý, kdo absolvoval.
Z 236 startujících dokončuje 206, celkově máme za sebou 351 km a 11400 nastoupaných metrů, především však skvělý týden, který stojí za to zkusit.
Best of galerie zde a parádní videa jako lákadlo na příští rok tady.

Aktivní sekce našeho oddílu se dnes 26. 6. 2010 z účastnila jako každý rok sobotních maratonských závodu na Festivalu cyklistiky v Úpici. Já, Káťa a pan Kodyš jsme se představili na krátké trase 58 km s převýšením 1300 m a osamocený Venda Mervart bojoval na trati dlouhé měřící 105 km a mající solidní převýšení 2800 m. Nutno podotknout, že se jednalo o asi první závod na suchu, který ale i tak zvládl prověřit nejednoho bikera. Ze zajímavostí z krátké trati lze snad zmínit to, že jsem se tři čtvrtě trati koukal na kohosi z Primátoru, který měl rozervané kalhoty cca od ledvin až do půlky stehna. Ve finále mi doslova ukázal prdel a ujel mi. K probuzení z letargie taktéž pomohl průjezd Úpickým náměstím na 25 km, kdy se mi při nájezdu na náměští ozvalo za zády jdeme do spurtu. Moc sem nechápal proč teď, ale záhy se kolem mě přehnali dva bikeři bojující o 4. a 5. místo na nekratší trati. Leknul sem se slušně.
Dlouho trasu shrnul výstižně Venda, když nám po dojezdu oznámil, že to bylo tentokrát opravdu řemeslo.
Ve finále Katka Andršová poprvé letos musel přepustit místo na stupních vítězů, kdy na krátké trati skončila 4. v kategorii Z40, Vašek předvedl heroický výkon a na dlouhé trati byl klasifikován v kategorii M40 taktéž na skvělém 4. místě. Za očekáváním zůstal Kodyš v kategorii Elite, kdy čtvrté místo bylo zklamáním, tam se bedna čekala . Nutno řici, že skalp Petra Dlaska z belgického teamu Fidea je také slušným počinem a první tři, kterými byli Rauchfuss, Fojtík a Žilák přístě jednoduše dá a budeme mít celou naši podporu. Na stupních vítězů na nás místo nezbylo, ale jak můžete vidět na fotce možná lepší sedět na paletách pod stupni než tam někde postávat nahoře a navíc jeli jsme to dnes na Libertách, takže spokojenost.

.                                   Celkově         Kategorie             Čas
Vašek Mervart             58.                      4.                  6:50:49
Miloš Židík                   59.                     17.                 2:51:36
Tomáš Kodydek        99.                      4.                   3:07:32
Katka Andršová        185.                     4.                   3:33:52

Starujících: krátká 294, dlouhá 152